Město řídí po skypu. Tři desítky úředníky zařadil do místního krizového štábu. Starosta Říčan se připravuje na náročnější období současné krize.
Jaká opatření jste aktuálně zavedli?
V Říčanech jsme překlopili během pátku všechny důležité rozhodovací procesy s výjimkou zastupitelstva do elektronické podoby. Začali jsme krizovým štábem, protože tam je riziko největší. Jsou tam zástupci záchranky, hasičů, lidi z terénu. Stejně fungujeme na úrovni rady. Tam je to jednodušší, protože používáme elektronický nástroj pro hlasování radních už dlouho tak, aby nemuseli být fyzicky ve stejný čas na stejném místě. Informoval jsem i zastupitelstvo, takže i pro ně máme skupinu. Jsme ORP, takže obhospodařujeme na 52 obcí, asi 70 tisíc obyvatel. Tam také máme skype skupiny: říčansko a kostelecko. Už proběhlo první kontaktování se starosty. Jako starosta ORP jsem jim nařídil, aby určili člověka, který bude komunikovat s krizovým štábem. Jedeme podle krizového zákona, tohle je opravdu potřeba udělat. Praktická dobrá věc je, že se lidi s tím vším musejí naučit zacházet. Je tam hodně účastníků, tak se učíme vypínat kamery a mikrofony a žádat o slovo prostřednictvím chatu… Občas jak to mají starostové porůznu zapnuté, tak tam může být rušivý vstup. Proběhne tam dítě, projede sanitka. Ne všichni to mají ještě nacvičené.
Jaká opatření jste přijali na úřadě?
Jednak jsme udělali to, že pro krizový štáb musel pan tajemník vyčlenit 30 lidí. Rozdělili jsme je do různých týmů. Pomáhají, řeší, změnila se jejich agenda. Zároveň jsme z rezerv schválili prostředky pro krizový štáb. Je to přibližně jeden milion korun. Zatim nevim za co to utratíme. Půjde to třeba na řemeslnickou práci – musíme upravit kontaktní místa. Snažíme se vytvořit bezkontaktní způsob řízení. Chtěli jsme, aby veřejnost komunikovala maximálně elektronicky. Nepřijde mi úplně vhodné nařízení, aby se na tři hodiny denně otevřel úřad. Je obava, že lidi budou chtít chodit osobně. Hrozí, že se z toho stane rizikové místo. Ale stát musí fungovat.
Také jsme si zařídili vlastní call centrum. Funguje to tak, že úředníci na home office mají pěti hodinové směny. K dispozici mají scénáře co mají odpovídat. Když občan volá na číslo, tak to se vždy přepojí k úředníkovi, který zrovna má službu. Zatím lidé moc nevolají, ale dá se čekat nával v nadcházejících dnech.
V jakých agendách je teď role měst klíčová?
Určitě komunikace. Je nutný předávat informace lidem. Pro mě je důležitá sousedská výpomoc. Zatím se o tom moc nemluví. Podle mého názoru je nutné, aby se společnost rozdělila do bezpečných oblastí sousedů a komunit. Tím by se odstínily některé návaly při nakupování. Jeden z té oblasti pojede nakoupit, pak si to bezkontaktně předají a snižuje se tak riziko šíření viru. Tohle nějakým způsobem podpořit, to je důležitý. Stát teď není schopen zorganizovat pomoc až do posledního domu a ta pomoc musí vzniknout zespodu. Je potřeba podpořit vnímání společnosti ve smyslu, že si teď opravdu musíme vzájemně pomáhat. Další zásadní agenda je veřejná hromadná doprava. Hodně lidí je na ní závislých a je to místo, kde může dojít k velké nákaze. Místo toho, aby to chránilo pracovní trh a firmy z hlediska výroby, tak je to v konečném důsledku může ohrožovat. Já bych teď doporučil individuální automobilovou dopravu. My v Říčanech naše autobusové spoje rušíme. Je to riziko, protože lidé jsou nevybavení ochrannými prostředky. Je potřeba mít roušku a rukavice. Bohužel to stále většina ignoruje.
Využívání roušek je hlavní téma posledních dnů. Komunikujete jejich důležitost?
Určitě. V Česku teď vzniká hodně iniciativ na šití roušek, protože jich je nedostatek. U nás se zatím návaly nekonají. Zítra ale paní přinese asi 200 kusů, které dala dohromady. Musíme dbát na to, abychom sami těmi rouškami nešířili ten virus. Nemůžeme garantovat, že výrobci jsou zdravé osoby. A proto je to vymyšlené tak, že to úřednice v rouškách a rukavicích přežehlí. K rouškám pak přidáme upozornění, že nic negarantujeme a že si to lidi mají vyvařit radši sami.
Rizika tam jsou. Dal jsem také nařízení městské policii, aby to roušky příslušníci nosili. Aby lidi viděli že to je standard. Bohužel mám pocit, že veřejnost to začne vnímat až jim onemocní příbuzní.
Co očekáváte v nadcházejících dnech?
Zásadní bude nárůst počtu infikovaných lidí. Nevyhneme se těžkým případům. Pro mnohé to bude velmi náročné a lidi bude potřeba povzbudit. Věřím, že se zlepší testování. Naroste také nakažení v rámci rodin. To bude zkouška, protože ta rodina by měla být připravená ve smyslu jeden za všechny a všichni za jednoho. Připravená na to, že dojde k promoření, protože tomu se nedá bránit i v případě maximální izolace. Nutno podotknout, že nastanou komplikace nad rámec nemoci. Stane se, že rodiče například onemocní vážněji a nebude se mít kdo starat o děti. Lehce můžeme být svědky scénáře, že tu budeme mít desítky doslova bezprizorních děti, které budou rizikové a o které se budou muset obce postarat. A obávam se že ten systém bude náročné zabezpečit, protože to bude chtít dobrovolníky, kteří budou tu práci muset dělat s rizikem nakažení. Musíme jim zajistit ochranné pomůcky. Organizací ale máme hodně, které do toho půjdou. Ten model se určitě najde. Pevně věřím, že to zvládnem.
