Spolupráce mezi nevládními neziskovými organizacemi a vládou

by Participation Factory

Spolupráce NNO a vlády byla pro Rakouskou rozvojovou agenturu (Austrian Development Agency) vždy velmi důležitým cílem. Soukromé organizace mají v Rakousku totiž silný smysl pro povinnost, obzvlášť ty spojené s církví a politickými stranami či sdruženími. Existuje jich značné množství s rozdíly ve ve velikosti, společenských souvislostech a aktivitách.

V praxi jejich přítomnost ale nedělá z participace samozřejmost a je nutné, aby byla participace a její procesy aktivně tvořena zúčastněnými organizacemi a lidmi. Kvůli tomu je obvyklý přístup k participaci zespoda, tzv. bottom-up.

Navíc je nutné zmínit, že participace veřejnosti a e-participace hrají v rakouském politickém systému dlouhodobě spíše okrajovou roli. Ale jak participace veřejnosti jako taková, tak elektronické způsoby participace začínají poslední roky získávat na důležitosti. (Pro srovnání, v České republice existuje vysoký počet organizací, které se angažují v oblasti „Civic Tech,“ resp. e-participace.)

Růst počtu smluv mezi státem a občanskou společností od začátku tisíciletí je zajímavým vývojem. V Evropské unii už je nyní kolem 15 zemí, které takovéto dokumenty vypracovaly, ať už v podobě dohody nebo charty. Skvělým příkladem je Anglie – zdejší dohoda státu s NNO je ve vé propracovanosti dodnes nepřekonaná. Všechny dohody mají společné to, že se snaží o lepší, strukturovaný a systematický vztah mezi státem a NNO. Obě strany musí souhlasit s prací, kterou je potřeba vynaložit, a dohodu podepsat. Ta se týká základních principů spolupráce a ujištění o podpoře občanské společnosti ze strany státu. Rozvoj dohod mezi státem a občanskou společností tudíž nabízí zajímavé příležitosti k posílení a podpoře participace.

Jedním příkladem je Rakouská aliance pro neziskové společnosti, Bündnis für Gemeinnützigkeit. Jde o občanskou společnost 120 000 sdružení a dalších neziskových organizací, které operují v oblastech zdraví, sociální péče, vzdělávání, sportu, životního prostředí, kultury a rozvojové spolupráce. Byla založena v důsledku první rakouské konference pro zastřešující organizace třetího sektoru v říjnu 2015 ve Vídni. Té se zúčastnili zástupci 36 rakouských zastřešujících organizací a inspirovali je zde hosté z Velké Británie, Německa a dalších zemí. Po několika setkáních a workshopech 14 z nich odsouhlasilo chartu a pracovní dohodu v říjnu 2016, čímž vznikla Aliance pro komunitu.

Hlavním cílem Aliance je:

– zahájit dialog s politiky a administrativními pracovníky za účelem společně najít a pomoci rozvíjet proveditelná řešení pro společenské výzvy a potřeby občanů země;

– zpřístupnit ostatním širokou odbornost a zkušenosti získané v praxi pomocí pravidelné výměny zkušeností a pozitivní spolupráce mezi všemi sektory a relevantními hráči;

– posílit rámcové podmínky pro práci NNO v Rakousku a jejich viditelnost.

Struktura organizace je tvořena jejími členy, řídícím výborem a poradním sborem.

Už v období mezi lety 2013-2018 měla rakouská federální vláda ve svém programu za cíl zapojování organizací občanské společnosti do procesů politického rozhodování více strukturovaným způsobem. Očekávání na zastupitele třetího sektoru tak padla rovnoměrně mezi parlament, federální vládu a správní jednotky. To má za následek vynaložení značného úsilí na implementaci tohoto projektu, než skončí současné vládní období. Neziskové organizace a sítě organizací občanské společnosti proto spojují síly v rozsáhlé alianci.

V důsledku toho přišla Aliance pro komunitu se seznamem požadavků pro federální vládu a jednotlivé státy:

  1. Více transparence jakožto předpokladu pro participaci:
  1. Příprava každoročních projektových zpráv pro federální a státní vládu
  2. Přístup ke všem studiím a dokumentům souvisejícím s rozhodováním zadaným veřejným sektorem
  3. Právo k umístění na revizní seznam pro navrhování zákonů a regulací
  1. Strukturované zapojení do procesu politické diskuze a legislativy:
  1. Spolky a sítě neziskových organizací jsou součástí procesu navrhování už ve fázi navrhování
  2. Povinné posuzovací procedury s obdobím posouzení alespoň šest týdnů
  3. Povinná slyšení jako součást deliberace parlamentní komise
  4. Každoroční forum mezi vládou a občanskou společností pro diskuzi meziodvětvových zájmů občanské společnosti a rámec pro její práci
  1. Opatření pro evaluaci a další vývoj existujících nástrojů pro participaci:
  1. Uplatnění standardů pro participaci veřejnosti, které přijala Rada ministrů, ve všech politických oblastech
  2. Zavedení poradního výboru pro evaluaci a další rozvoj sjednaných procesů participace