Jeden den v životě koordinátora participace

by Participation Factory

Koordinátoři participace (participativního plánování) jsou důležitou součástí své komunity. Spojují totiž správu obce, města nebo regionu a občany. Jejich práce je nezbytná k tomu, aby participace dobře fungovala.

 

To si Hlavní město Praha dobře uvědomuje. Proto zde již druhým rokem běží pilotní program koordinátorů participativního plánování. Díky tomuto pilotu vznikla ve 12 městských částech za spolupráce úřadů městských částí, Institutu plánování a rozvoje Prahy a Participation Factory pozice koordinátora. Jaké má takový koordinátor v Praze povinnosti?

 

Po příchodu do práce a šálku kávy začíná koordinátor monitoringem. Tedy si projde noviny, sociální sítě a webové stránky, aby zjistil, co přesně se kde píše a jak se mluví o investičních projektech jeho městské části. Následně informace sdílí přes ostatní média a kanály. Tím zajišťuje, aby bylo všechno na jednom místě a dostupné pro aktivní občany.

 

K ranní náplni práce patří kromě další kávy i autorské příspěvky. Pokud se chystá veřejné setkání, online diskuze nebo nový projekt, koordinátor o tom napíše článek nebo výzvu, případně vytvoří pozvánku. Posledním krokem je sdílení přes komunikační kanály městské části.

 

Protože koordinátoři spadají pod úřady, nedílnou součástí jejich dní jsou schůze. V této části hraje důležitou roli spolupráce mezi různými odbory a zaměstnanci úřadu. Pravidelně jde o schůze odborů, pod které spadají, např. vnější vztahy a kultura, komunikace s veřejností a médii nebo kancelář starosty. Ad hoc jsou to schůze ke konkrétním projektům, kterých se účastní zástupci různých odborů nebo konkrétní radní a zastupitelé. Závisí na tom, kdo přesně se na projektu podílí.

 

Volná místa v průběhu celého dne vyplňuje komunikace s lidmi. Ti se totiž často ozývají přímo koordinátorovi, ať už po telefonu nebo po emailu. Kromě autorských příspěvků také koordinátor sám zařizuje věci, které jsou potřeba. To jsou již zmíněné pozvánky a další oficiální komunikace ze strany městské části, hledání dodavatelů a komunikace s nimi nebo projektové řízení a starost o projektovou dokumentaci.

 

Buď mezi schůzemi nebo po jejich konci se koordinátor odchází najíst, aby měl dostatek energie na další část dne. Práci v terénu. Tou se rozumí procházky, kulaté stoly, veřejné debaty nebo venkovní stanoviště – to vše ke koordinování participace patří. Od moderování diskuzí, přes vysvětlování projektů až po odpovídání na otázky.

 

Ale není to jen o trávení času s lidmi. Koordinátor se stává (minimálně v očích příchozích) zástupcem úřadu. Tím pádem je najednou zodpovědný za všechna pochybení a přešlapy, ať už nedávno nebo před lety. S dostatkem trpělivosti, trochou hroší kůže a ochotou komunikovat ale pookřeje každý. Dokonce i ten člověk, co zpočátku nekompromisně křičí o selhání úřadů a jejich neochotě poslouchat lidi. Ve finále pak ještě pomůže s úklidem stanoviště.

 

A koordinátor tak může s klidem odejít domů.